Detail

Popis

---

Urginea přímořská, tzv. mořská cibule, má cibuli o průměru asi 30 cm, která vyčnívá většinou nad povrch půdy. Skládá se z vnějších suchých hnědých zbytků odumřelých listů a z vnitřních listů, které jsou buď bílé, nebo červené.

Bílé cibule mají rostliny ze stinných stanovišť, červené z výslunných stanovišť. Hnědočervené barvivo působí u nich jako filtr.

Z cibule vyrůstá několik zelených, kopinatých, až 50 cm dlouhých listů, které později odumírají a cibule se tak postupně zvětšuje.

Zelenobílé květy jsou podobné květů ladoňky, sestavené do bohatého hroznu na přímém, až 1 m vysokém stvolu.

Plod je 3 pouzdrá tobolka, za zralosti praskající třemi chlopněmi. Semena jsou četná.

Čeleď:
Liliaceae – liliovité

Pěstování:
Rostlina nemá žádné velké nároky na pěstování, dobře snese i zasolené půdy. Na jaře se vytvářejí listy, které za vyšších teplot zasychají. Po poklesu letních teplot nasazuje rostlina na květ. Nekvete ale pravidelně každý rok.

Množení:
Rostlina se rozmnožuje semeny nebo v letech, kdy nekvete, vegetativně cibulemi.

Použití:
Tato cibule obsahuje velké množství glykosidů. Osvědčily se jako srdeční léky, podobně jako glykosidy obsažené v náprstníku. Jsou to látky fyziologicky velmi aktivní, při nesprávném dávkování mohou působit jako jedy, proto patří do rukou pouze lékařům.

Drogou pro člověka jsou sušené střední listy bílé formy. Usušené jsou bílé až mírně nažloutlé, rohovité, křehké, na lomu sklovité, ve vodě měknou a slizovatějí. Droga chutná hořce.