Detail

Popis

---

Duchesnea je pojmenována podle francouzského botanika a zahradníka A.N.Duchesna, který se zabýval především jahodníky a jim příbuznými rostlinami. Pro vnější podobu byla, ještě před zavedením vlastního rodu, považována za jahodu nebo za mochnu.
Jahodka indická se pěstuje asi od konce 18. století a zplanělá byla nalezena na mnoha místech Evropy už v 80. letech 19. století. Vzhledem je podobná jahodníkům. Používala se jako okrasná rostlina pro závěsné koše, k lemování cest nebo záhonů i do suchých zídek. Později byla využita jako půdopokryvná rostlina, celková náhrada trávníku. V mírných zimách má přezimující listy, snese i občasné pošlapání.
Duchesnea indica je vytrvalá bylina, vytvářející přízemní listovou růžici a až 50cm dlouhé kořenující výběžky, kterými se rozrůstá do plochy a vytváří rozlehlé, souvislé a poté husté polykormony. Má listy velmi podobné jahodníkovým, trojčetné, na okraji zubaté. Květy se podobají květům mochny, jsou zlatožluté, pětičetné, na rozdíl od jahodníkových s nápadnými kalichy. Kvete od května do října. Během léta postupně dozrávají nepravé plody nedobré chuti s drobnými nažkami na povrchu, podobně jako u jahodníku.

Čeleď:
Rosaceae - růžovité

Původ:
Jahodka indická pochází z jižní a východní Asie, přirozeně roste od Afghánistánu přes Indii do Japonska.

Pěstování:
Jahodka snese téměř každou lehkou půdu. Roste na slunci i v polostínu, např. při východní a severní straně budov. Porosty zůstávají husté i pod korunami světlých keřů, např. planých růží. Občas je nutné vyhrabat odumřelé listy, jinak není náročná.

Množení:
Jahodka indická se množí odštipováním zakořeněných výběžků. Semena roznášejí po zahradě mravenci i ptáci.

Použití:
Jahodku indickou lze použít do závěsných nádob i jako půdopokryvnou rostlinu. Její plody jsou nejedlé, po jejich pozření může dojít přechodně k zažívacím potížím, které ale nejsou vážné.