Detail

Popis

---

Rod Acanthocalycium zahrnuje pouze několik druhů. Nejčastěji se pěstuje Acanthocalycium violaceum, který má světle zelené, až 13cm široké a 20cm vysoké tělo. Na hraně ostrohranných žeber vyrůstají z areol žlutohnědé, 2 až 3cm dlouhé trny. Květy se objevují na temeni rostlin i několikrát během vegetačního období a otevírají se dva až tři dny. Jsou asi 7cm dlouhé, růžovofialové až světle fialové. Tak, jako u ostatních druhů rodu, jsou cizosprašné. Semeník i květní trubky porůstají tuhé, špičaté šupiny, které vypadají jako vystřižené z pergamenu. Kulovité plody obsahují 1mm dlouhá, černá, hrbolatá semena. Tento kaktus má tělo kulovité, teprve ve stáří se začíná mírně prodlužovat. Trny má v areole řídce nebo hustě. Další z hlediska pěstování rovněž vděčný, vzhledově ale naprosto odlišný druh rodu je Acanthocalycium glaucum. Ve sbírkách se s ním můžeme setkat i jako s varietou druhu Acanthocalycium thionanthum. Přednosti druhu Acanthocalycium glaucum jsou velké, až 6cm dlouhé květy, kterými rostlinami vykvétá již jako malý semenáč při průměru i méně než 2cm. Pokožku má světle modravě šedou a rašící trny hnědé až černé. Od mládí je vejčitého tvaru, v dospělosti dorůstá do výšky 15cm a šířky 7cm.

Čeleď:
Cactaceae - kaktusovité

Původ:
Acanthocalycium violaceum pochází ze severní až severozápadní Argentiny. Acanthocalycium glaucum je původem ze severoargentinské provincie Catamarca.

Pěstování:
Tento kaktus vyžaduje slunné, ale mírně přistíněné, vzdušné stanoviště, na plném slunci a při omezeném větrání se snadno popálí pokožka rostliny. V létě přestává růst a při časté zálivce uhnívají kořeny. V zimě potřebuje chladno a naprosté sucho, jinak se probouzí, roste a tím deformuje svůj tvar v oblasti vegetačního vrcholu. Zalévat začneme v dubnu až květnu.

Množení:
Acanthocalycium violaceum samovolně neodnožuje, rozmnožuje se semeny.