Detail

Popis

---

Zaječí ocásek vejčitý je pouze jediným druhem rodu Lagurus. Jsou to jednoleté nebo dvouleté trsnaté rostliny tvořící vzpřímený trs úzce kopinatých, světle šedozelených, měkce sametově chlupatých listů. Šířka listů je 1,5cm a délka až 20cm. Kvete od května do srpna, na vejčitých stéblech vysokých 30 -40cm. Jednotlivé klásky jsou velmi hustě stěsnány v podlouhle vejčitých, vzpřímených, asi 2cm dlouhých lichoklasech. Osiny jsou dlouhé, husté a jemné, nejprve světle zelené, později stříbřitě šedé.

Čeleď:
Poaceae – lipnicovité

Výskyt:
Původně se rostlina vyskytovala pouze v okolí Středozemního moře a v severní Africe. Dnes je rozšířena téměř na všech kontinentech.

Pěstování:
Na půdu není ocásek náročný, vyhovuje mu písčitá i chudší půda, vyžaduje ale plné slunce a teplo.

Množení:
Množí se výsevem semen ve skleníku v březnu nebo v dubnu do sadbovačů, rostliny vysadíme ven v polovině května. Je možný i přímý výsev na stanovišti začátkem května. Rostliny z přímých výsevů jsou slabší a kvetou později než předpěstované. Vysévají se části klásků, proto je nutné hustý porost protrhat.

Použití:
Ocásek vysazujeme v malých i velkých skupinách mezi trvalky a leničky, krásný je s modře kvetoucími květinami, s tmavými astrami apod. Rostliny sázíme ve sponu 30 x 30. odkvětlá květenství vydrží až do podzimu. Pěstuje se také k řezu a sušení. Lichoklasy jsou trvanlivé, mohou se upravovat bělením nebo barvením. Přírodní zbarvení závisí na době sběru. Těsně před rozkvětem jsou lichoklasy zelené, později světle krémové a po odkvětu šedé.