Detail

Popis

---

Planika obecná (Arbutus unedo) je nevelký strom, vysoký až 6m, stálezelený, se sukovitou, loupavou, zespodu sytě hnědou borkou, je dlouhověký. Plody jsou velké asi 2cm, kulovité, červené.
Drobné kvítky, podobné vřesovým, se objevují až koncem podzimu a následující rok dozrávají plody s malými bradavkami, připomínající liči.. Syrová dužina není příliš chutná, zejména v chladnějších oblastech, jako je Irsko. V teplých zemích je lepší.
Nejčastěji pěstovaným druhem je planika obecná s několika málo kultivary. Kultivar ´Rubra´ má růžové květy a velké množství plodů.
Dalšími druhy jsou Arbutus canariensis jehož plody sloužily k výrobě bonbónů, nebo kalifornský Arbutus menziesse s třešňovými plody, které se kdysi údajně jedly.

Čeleď:
Ericaceae

Původ:
Planika obecná pochází ze Středomoří. Ve starém Řecku ji Theofrastus označoval za jedlou. Plinius o tři sta let později ale tvrdí, že planiku nemá cenu jíst. Odedávna byla pěstována pro svůj vzhled a ne pro nešlechtěné plody. Druhový název unedo lze chápat jako „ sním jenom jednu“.

Pěstování:
Planika obecná není náročná pokud jde o půdu. Vyžaduje mírné podnebí nebo teplejší stanoviště. Je blízce příbuzná vřesu, snese proto i mírně vápenatou půdu, lépe se jí ale daří v lesní listovce nebo v kyselém prostředí. Ostatní druhy tak nenáročné nejsou.
Planika nevyžaduje větší prořezávání a při radikálním řezu obvykle znovu obrůstá.
Pro dekorativnost je dobré pěstovat tuto rostlinu v domácnosti, ale jen v nádobě. Při zálivce opatrně s dešťovou vodou.
Díky své ozdobnosti patří planika mezi nejvíce ceněné stálezelené dřeviny. V přírodě nemá velký význam, jen květy jsou v pozdním podzimu potravou pro hmyz.

Sklizeň:
Plody se sklízejí až rok po květu.

Použití:
Plody se zpracovávají na cukroví, bonbóny, likéry a šerbety, syrové se ale nikdy nekonzumují.
Z tvrdého, hustého dřeva se v jihoirském Killarney vyřezávají suvenýry, především malé kyje.

Množení:
Dobře se rozmnožuje semeny, můžeme ale použít i odnože, nebo v zimě odebrat řízky.

Choroby, škůdci:
Tato rostlina netrpí žádnými vážnějšími chorobami a nenapadají ji většinou škůdci.