Zpět na seznam

Pajasan žláznatý

Ailanthus altissima

Foto: Pajasan žláznatý
Detail
Kategorie Okrasné listem
Výška rostliny od 20 m do 25 m
Barvy rostliny žlutozelená
Tvary rostliny lata
Barvy listů zelená
Tvary listů zpeřené, vejčité, kopinaté
Typy listů listnaté
Měsíce kvetení Červen, Červenec, Srpen
Požadavky rostliny slunce, polostín, sucho, vlhko, náročné
Použití rostliny solitéra, v lékařství
Popis

Pajasan žláznatý je strom vysoký 20 -25m. Má střídavé, lichozpeřené listy, 50 -100cm dlouhé, s 11 -31 vejčitě kopinatými a zašpičatělými lístky, při základu lístků 1 -3 páry žlázek. Květy vykvétají od června do srpna, v koncových, 10 -20cm velkých latách, mají nazelenalou barvu, jsou asi 8mm, široké, s 5 -6 korunními lístky. Hlavně samčí květy vydávají silný a nepříjemný pach po hnilobě. Od srpna má rostlina mnoho nápadných plodů, semeno sedí uprostřed křídla, které je 3 -4cm dlouhé, jazykovité, stočené, zelené nebo červené a zelené.
Pajasan se dostal v roce 1751 z Číny do Anglie. V některých zemích slouží jako nenáročný strom k zalesňování stepních a skalnatých oblastí. V domovině se na listech stromů živí housenky pajasanového přástevníka. Kokony tohoto druhu motýla poskytují přírodní hedvábí.
Možnost záměny tohoto stromu je jen s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), ale ten má listy vstřícné, nemá u lístků žlázky a semeno sedí na horním konci křídla plodu.

Čeleď:
Simarubovité

Původ:
Pajasan žláznatý pochází z Číny a východní Asie. Zdomácněl ve střední a jižní Evropě, dále v Severní Americe.

Použitelné části:
Používá se kůra z tohoto stromu, v homeopatii čerstvé kvetoucí výhony a čerstvá kůra z kmene a z větví. Rostlina obsahuje kvasin, kvercetin, isokvercitin, indolové alkaloidy, např. karboliny, flavonoidy, kyseliny fenolkarbonové a třísloviny.

Sběr:
Pro vlastní sběr je pajasan nevhodný.

Pěstování:
Pajasan je parkový strom, který někdy zplaňuje. Je odolný k odpadním plynům, snáší kouř a sucho. Silně se rozmnožuje odmladky z kořenů, v tuhých zimách namrzá a pak se snadno láme.

Použití:
V homeopatii se používá v nízkých potencích a při vážných infekčních chorobách s velkou slabostí a s úbytkem sil nebo s přechodem k celkové otravě krve. Homeopatičtí léčitelé podávají Ailanthus při choleře, záškrtu, spále, tyfu, úplavici a při chronických infekcích v krku a hrtanu. Při těžkých chorobách homeopatické prostředky slouží k doplňkové terapii vedle základní léčby jinými léky jako jsou antibiotika.
Čínská medicína používá rostlinu při průjmovém onemocnění, úplavici a při děložním krvácení. V Africe se pajasanem léčí křeče, astma, rychlý tep srdce, kapavka a napadení tasemnicí.
Obsahové látky dráždí žaludek a střeva. Kůra ve vysokých dávkách působí silně projímavě, vyvolává nevolnost, silné studené pocení, závratě, bolesti hlavy a ochrnutí dýchání, které může vést ke smrti. Šťáva také dráždí kůži a snad může vyvolávat alergie.
Nové fotografie rostlin