Detail

Popis

---

Dub korkový je stálezelený, rozložitý strom vysoký až 20m, s mohutným kořenovým systémem, tlustým, většinou křivolakým kmenem, se silnými větvemi a široce vejcovitou nebo nepravidelnou korunou. Borka je velmi tlustá, pórovitá, šedavá až šedočerná, velmi lehká, až 15cm tlustá, podélně brázditá. Sloupává se pro výrobu korku. Oloupané kmeny jsou velmi nápadné rezavě hnědou barvou kmenu, která se po vytvoření nových vrstev korku mění na barvu původní. Letorosty jsou šedě nebo rezavě pýřité. Listy jsou krátce řapíkaté,vejčité, 3 -7mm dlouhé, celokrajné nebo oddáleně zubaté, se zvlněným okrajem, řapík je dlouhý 8 -15mm. Čepele jsou kožovité, na olíci jasně zelené, lesklé, na rubu hustě šedobíle až bíle chlupaté, střední žilka je zvlněná, žalud úzce vejcovitý, šupiny číšky jsou ploché nebo horní krátce hrotité. Je to dlouhověký strom, může dosáhnout stáří až 500 let. Kvete od dubna do května, někdy i na podzim.

Čeleď:
Fagaceae - bukovité

Výskyt:
Dub korkový roste v řídkých neopadavých lesích v teplých polohách, na vápnitých půdách poblíž pobřeží, ojediněle až 1000m n.m.
Roste v západním Středozemí, hlavně v jižním Portugalsku, jihozápadním Španělsku, Katalánsku, ve východních Pyrenejích, na Menorce, na pobřeží Itálie a v Chorvatsku, ve východním Alžirsku. Často se pěstuje i v jiných zemích.

Použití:
Korek je pro své mechanické i chemické vlastnosti nenahraditelným materiálem k výrobě mnoha předmětů, zejména zátek, podlahových krytin a plovacích vest. Má nízkou hmotnost, je pružný, stlačitelný, nepropuští plyny ani tekutiny, je to tepelná i elektrická izolace, tlumí zvuk, je odolný k poškození houbami i hmyzem.
Největšími pěstiteli tohoto stromu jsou Portugalsko a Španělsko. Sloupávání se může provádět v intervalech nejméně 9 let, při tloušťce korkové vrstvy 3 -4cm, z jednoho stromu se získává až 80kg korku. Z kůry se dále využívají třísloviny, tvrdé dřevo je tradiční surovinou pro výrobu dřevěného uhlí, žaludy se využívají jako krmivo hlavně pro prasata.