Detail

Popis

---

Tabák virginský je jednoletá rostlina vysoká až 2 m.

Listy jsou podlouhle vejčité až kopinaté, se zvlněnými okraji, ve spodní části lodyhy jsou krátce řapíkaté, v horní přisedlé.

Lodyha i listy jsou krátce žláznatě chlupaté.

Květy jsou nálevkovité, s pěticípou, většinou nachovou korunou, uspořádané do latovitého květenství.

Plody jsou vejčité, dvoupouzdré tobolky, obklopené vytrvávajícím kalichem, za zralosti pukají dvěma chlopněmi. V tobolce jsou četná drobná semena.

Čeleď:
Solanaceae – lilkovité

Původ:
Druh pochází z Jižní a Střední Ameriky, stejně jako tabák selský. V Evropě se dříve pěstoval jako okrasná a léčivá rostlina, později pro jedovaté alkaloidy v listech. V 17. století se kultura tabáku rozšířila také do Asie a Afriky.

Pěstování:
Tabák virginský se pěstuje ze semen. Pěstování se liší podle toho, jestli se rostliny pěstují na tabák doutníkový nebo cigaretový. Pro cigaretové tabáky jsou vhodnější půdy lehké, hlinitopísčité, provzdušněné, protože se stoupajícím suchem stoupá i obsah nikotinu. Pro doutníkové tabáky jsou vhodné častější dešťové srážky, a není-li dostatek přirozených srážek, je třeba zavlažovat uměle.

Tabák je možné pěstovat i několik let na stejném místě. Nejdříve se sklízejí tabáky cigaretové, a to asi 60 - 65 dní po vysazení sazenic na pole, když listy začnou žloutnout. Doutníkové tabáky se sklízejí postupně.

Sklizené listy se suší navlečené a zavěšené volně na motouzích nebo tyčkách. Suší se pod přístřešky, nebo v sušárnách, cigaretové na světle, doutníkové tabáky ve tmě. Listy se nedosušují úplně, aby se při manipulaci nelámaly. Potom dochází k fermentaci, při které se obsah nikotinu značně snižuje. Po fermentaci se listy dosušují a balí pro transport do továren, kde se zpracovávají.

Použití:
Tabák se původně kouřil pouze v dýmkách, později se suché listy drtily na prášek, který se používal jako šňupací tabák. Teprve později se suché svinovaly a kouřily se v podobě doutníků. Nejmladší, ale v současné době nejrozšířenější je kouření cigaret.