Zpět na seznam

Křižatka obecná

Commelina communis

Foto: Křižatka obecná
Detail
Kategorie Letničky
Výška rostliny od 30 cm do 70 cm
Barvy rostliny zelená
Tvary rostliny lata
Barvy listů zelená
Tvary listů vejčité
Typy listů listnaté, opadavé
Měsíce plodů Září, Říjen
Měsíce kvetení Červenec, Srpen, Září, Říjen
Požadavky rostliny slunce, polostín, vlhko, teplomilná, nenáročné, humózní půdy
Použití rostliny do vázy, skupinové výsadby, v zemědělství
Použitelné části rostliny květ
Popis

Křižatka obecná je jednoletá, světle až živě zelená bylina se svazčitými kořeny, lodyhy jsou 30 -70cm vysoké, vystoupavé nebo poléhavé až zcela vzpřímené, dužnaté, mělce rýhované, s velkým počtem článků. Listy jsou střídavé, tlusté, dužnaté, bledě až sytě zelené, dolní listy jsou podlouhle vejčité, horní téměř vejčité, 2 -8cm dlouhé a 0,6 -2cm široké, širokou bazí lodyhu objímající, v horní části zašpičatělé. Květy jsou obojaké, vyrůstají v květenství z paždí listů na dlouhých stopkách s široce srdčitým zelenavým toulcem, zakrývajícím květy až do rozkvětu. Kališní lístky jsou zelené, vejčité, dva z nich naspodu srůstají. Koruna je složena ze dvou velkých, modrých korunních lístků a třetího drobného, bledého. Tyčinky jsou tři, staminodia také tři, pestík má na vrcholu trojklanou hvězdicovitě rozloženou bliznu. Plody dvou- nebo trojdílné, suché, 4 -5mm dlouhé a 2mm široké tobolky s rozměry podobnými pšeničným obilkám. Semena jsou téměř trojhranná, z jedné strany ploše zaoblená, 2,7mm dlouhá a 2,3mm široká, tmavá, tvarem proměnlivá. Rostlina kvete od července do října.

Čeleď:
křižatkovité

Původ:
Křižatka obecná pochází z východní Asie. Je domácí v Japonsku, Korei, Číně, na Dálném východě v Rusku. Roste tam na svazcích hor, na skalách a v suti na sopkách, také na březích řek. Druhotná stanoviště jsou různorodá - rumiště kolem sídel, písčité náspy, kolem cest. V Japonsku roste druh na starých doškových střechách. Velmi často roste v zahradách, v sadech, na sklonech hor v citroníkových a čajových kulturách, na polích na nových i starých úhorech. Nejrozšířenější je na polích, kde zapleveluje obilniny včetně rýže, proso, pohanku a len. Tato druhotná stanoviště osídluje především intenzivně v okruhu původního areálu. Z toho je zřejmá nebezpečnost plevele.

Výskyt:
Křižatka obecná roste druhotně místy v Asii, a to v Rusku a na Kamčatce, na východní a západní Sibiři a na Kavkaze. V Evropě je známa z Bulharska, ČR, Dánska, Finska, Chorvatska, Itálie, Lotyšska, Maďarska, Nizozemí, Polska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Řecka.
Tato rostlina je typickým polyhemerochorem. V původním areálu ve východní Asii je hlavní cestou šíření podél cest a železnic, obilními transporty. Touto cestou se druh může rozšiřovat i do vnějších oblastí původního areálu. S obilnými transporty je v korelaci i šíření osivem rýže. Tímto způsobem se druh dostal i na Kavkaz s korejskými odrůdami rýže a odtud do Bulharska. Velmi pravděpodobný je také transport druhu se sójovými boby z východní Asie, méně pravděpodobně z USA.
V ČR byl druh nalezen na dvorech třech závodů na zpracování olejnin, buď pěstovaný, nebo zplanělý. Je pravděpodobné, že druh na dvorech továren na zpracování olejnin nejprve zplaněl, vytvořil semena a později byl převeden zaměstnanci pro svůj dekorativní vzhled do kultury. Tak by bylo možné vysvětlit část novějších výskytů v českém Polabí. Do Zakavkazí se druh dostal v diasporách se zeminou a sazenicemi. Výjimečně byl zavlečen transportem dobytka, s vlnovým odpadem, nebo s dovezeným měkkým dřevem na výrobu zápalek.
Asi pod ruhé světové válce, nejvíce od šedesátých až sedmdesátých let se začala křižatka pěstovat v ČR a SR mnohem častěji než dříve jako okrasná rostlina a to především na předzahrádkách, zahradách a záhonech domů. Pro svůj pěkný vzhled se pěstování druhu pro okrasu v teplých územích ČR a SR stále více rozšiřuje. Tak dochází k dalšímu opakovanému zplaňování a šíření druhu mimo zahradní kulturu do okolí zahradek, podél cest, na rumiště, na skládky nebo i do okolí železničních nádraží a na některé přístavní lokality, kde byla zprvu jen pěstována. První nález v Čechách mohl souviset s obilními transporty z Kazachstánu, nebo se šířením sójovými boby.
Křižatka se v budoucnu stane v ČR a zejména ve SR postupně plevelem, a to v nejteplejších územích. Limitujícím faktorem expanze druhu do polí v Podunajské nížině je relativně suché lima jižního Slovenska, v severnějších oblastech a vyšších polohách zase nižší teplota.
Vzhledem k chování druhu na našem území ho zařazujeme mezi druhy vnější karantény.

Růstové podmínky:
Křižatka se vyznačuje úpornou životností. Nadzemní části jsou oddělené od kořene a vadnou velmi pomalu. Z toho důvodu druh v obilných snopech dlouho nezasychá. Přesto, že semena a tobolky se od semen plodin moderními stroji snadno oddělují, není odstranění tohoto druhu lehký. Jednotlivé lodyhy křižatky zakořeňují, což ztěžuje její hubení v okopaninách. Další pro zemědělce nevýhodnou vlastností je dlouhodobá klíčivost semen v půdě.
Rostliny nemají velkou produkci semen, ale i v našich podmínkách bývá až 90% semen fertilních. Po sklizni nemají výrazný klíční odpočinek, ale rozsah teplot pro klíčení je poměrně úzký - 10 -15/25 -33°C, optimální teplota pro klíčení je 10/30°C. Hromadné vzcházení je možné pozorovat od druhé poloviny dubna do začátku května a další vývoj pokračuje jen zvolna. Plody zrají od druhé poloviny září. Semena mají dlouhodobou klíčivost. Po šestiletém skladování v nevytápěné místnosti klíčila ještě na 55%. Semena stará 11 a více let už neklíčila.
Pozdní zrání a vysemeňování, úzký rozsah teplot pro klíčení semen, který neumožňuje podzimní vzcházení a dlouhodobější klíčivost semen, napomáhají tomuto druhu při zdomácňování a šíření c našich klimatických podmínkách.
V příštích letech dojde pravděpodobně k postupné naturalizaci druhu na našem území a jeho šíření na obdělávané půdy, a to zejména na květinové záhony nebo na zeleninové záhony. Na území ČR je možné očekávat šíření druhu především v teplé klimatické oblasti v řepařském zemědělském výrobním typu v Polabí, v kukuřičném a řepařském zemědělském výrobním typu v Polabí, v kukuřičném a řepném výrobním typu na jižní Moravě, na území SR hlavně v kukřičné výrobní oblasti a přilehlé řepařské oblasti v Podunajské a Východoslovenské nížině.
Aby se zamezilo dalšímu šíření, je nutná prevence. Porosty druhu na okrajích zahradních kultur a větší ruderální výskyty je nutné sledovat. Zatím stačí kontrola stanovišť a vytrhávaním rostlin a jeich pálením, protože nespálené vytržené rostliny jsou schopny obrůstat.

Použití:
Křižatka obecná je cizí expanzivní plevel, řazený mezi druhy vnější karantény. V současné době je pěstovaná jako okrasná rostlina a zplaňuje. Je známa jako stará barvířská rostlina. V Japonsku a v Číně získávali z květů modré barvivo. Goldové na Dálném východě vybarvují jejím barvivem kůže zvěře a rybí kůže. V minulém století byla křižatka speciálně pěstovaná v povodí Amuru, kde z květů získávali pigment také k barvení kůží. Modrá barva t květů byla velmi oblíbená u Evenků a Nanajců. V Číně a v Indii je rostlina rozšířena jako zelenina a jako pícnina. V Japonsku slouží květy k výrobě zvláštního papíru Awabana. Kultivar Hortensis je pěstován jako ozdobná rostlina.
Nové fotografie rostlin