Detail

Popis

---

Kohoutek věncový je na našem území vzácný, pohledný druh. Je to středně vysoká, víceletá bylina, rozmnožující se pouze generativně drobnými semeny. Ta zrají od konce července do srpna, středně dlouho vydrží v plodech na rostlině. Do zimy jsou ale plody většinou vysemeněny. Klíční rostliny se objevují zjara. Semena si podrží klíčivost několik let.

Po oplození se semeníky velkých, většinou fialovorůžových květů mění ve vejčité. Jednopouzdré tobolky, pukající v době zralosti na vrcholu pěti zuby a jsou opatřené vytrvávajícím kalichem. Kalich má deset vyniklých nervů a je plstnatý jemnými, dlouhými světlými chlupy. Oplodí je lysé, hladké, slabě až středně lesklé a má světle hnědou barvu. Tobolka je dlouhá 1,3 cm a široká 0,7 cm. Jedna tobolka obsahuje asi 200 semen, v jednom plodenství se vyvíjí asi dvacet plodů. Ve vlhkém prostředí se nazpět obrácené zuby puklé tobolky opět napřimují, čímž se tobolky uzavírají.

Semena jsou v obrysu široce ledvinitá, boky jsou buď ploché, nebo slabě vypouklé, v prohloubené části semena je okrouhlý semenný pupek. Osemenění je bradavičnaté, bradavky jsou sestaveny do řad rovnoběžných s obvodem semena, které je matné, lysé a má šedou nebo hnědou barvu. Semena jsou dlouhá asi 1 mm a široká 0,8 mm.

Klíční listy jsou vejčité, 6 - 7 mm dlouhé, lysé, na konci zaokrouhlené, krátce řapíkaté. První listy jsou vstřícné a vytvářejí přízemní listovou růžici. První pár listů je oválný, na konci zaokrouhlený, naspodu zúžený v krátký řapík, jen o něco větší než klíční listy. Teprve další listové páry, které jsou tvarově obdobné, jsou podstatně větší. Listy jsou nápadně hustě a dlouze chlupaté, zejména pozdější páry. Listová růžice je běloplstnatá.

Čeleď:
Silenaceae – silenkovité

Výskyt:
Druh roste pouze v nejteplejších oblastech Slovenska, kde provází výslunné stráně, světlé lesy a křoviny. Rostliny na stanovišti mnoho let nevydrží, ale stále se samy vysévají.

Použití:
Kohoutek věncový se často pěstuje v zahrádkách, parcích a na hřbitovech, odkud někdy zplaňuje. Pokud je jednou zaveden do kultury, udržuje se bez velké péče. Pěstuje se v několika odrůdách, které se liší zejména barvou květů a jejich jednoduchostí či plnokvětostí.