Detail

Popis

---

Původní skupina má asi 20 druhů. První hyacinty se dostaly do Holandska prostřednictvím francouzského botanika C. Clusia z Orientu, kde dodnes rostou planě v okolí měst Halab v Sýrii a Bagdád v Iráku. Jejich vzhled se ale od dnešních zahradních hyacintů velmi liší - na stvolu mají většinou jen jeden až šest zvonkovitých modrých květů. Během tří století šlechtění vznikl počet rostlin z plnými a různě zbarvenými květy, z původních rodičů jim zůstala jen intenzivní vůně.
V současné době existuje několik set kultivarů s květy jak jednoduchými, tak plnými v barvách od bílé, žluté, dokonce i oranžové - kultivar (´Oranje Bowen´), přes růžovou, modrou až po čistě fialovou.
Cibule hyacintu je téměř kulatá, různých velikostí, se světlými,růžovými až fialovými kožovitými slupkami (zbarvení zcela neodpovídá barvě květů). Listy jsou hladké, lesklé, člunkovité, 20 -35cm dlouhé, v růžici v počtu 6 -9.
Květy jsou trojčetné, zvonkovité, vzpřímené, různých barev, s krátkou stopkou, v hustém hroznu. Plod je trojpouzdrá kulovitá tobolka s černými semeny. Hyacint je vysoký 20 -30cm. Kvete v březnu a v dubnu. Je mrazuvzdorný.

Čeleď:
Liliaceae - liliovité

Původ:
Hyacinty jsou původem z oblasti kolem Středozemního moře, částečně z tropického pásu Afriky a v z Jižní Afriky.

Pěstování:
Kromě oblíbených rychlení se hyacinty s oblibou pěstují v zahradách a parcích. Vyžadují propustnou humózní půdu a teplé, slunné stanoviště. V době růstu potřebují dostatek vláhy a pravidelné hnojení, protože kvetení cibule velmi vyčerpá ze zásobních látek, důležitých k zakládání květních pupenů pro následující rok.
Na rozdíl od tulipánů hyacinty nevytvářejí každým rokem nové cibule, ale zvětšují se o další suknice. Cibule se vysazují v září a říjnu do hloubky okolo 15cm, podle velikosti.

Množení:
Hyacinty tvoří málo postranních cibulí a nelze je množit ze semen. Používá se zvláštní způsob rozmnožování. Cibule se poškodí řezem, takže rostliny nevykvetou a na řezných plochách se vytvářejí drobné cibulky.

Použití:
Hyacinty se jsou oblíbené hrnkové rostliny a s oblibou se také pěstují v zahradách.