Detail

Popis

---

Hořec žlutý je statná ozdobná, vytrvalá rostlina s velkými, žlutými květy. Mohutná vzpřímená plodenství jsou složena z šesti přeslenů, ve kterých je asi třicet tobolek. Tobolky mají úzce vejčitý tvar, jsou jednopouzdré, v době zralosti pukají dvěma chlopněmi po celé délce. Na vrcholu jsou protažené v zobánek, na bázi mají vytrvávající kalich, který je v době zralosti plodů ohnutý nazpět a jeho ušty jsou asi 1 cm dlouhé. Oplodí je lysé, hladké a má slámově žlutou nebo středně hnědou barvu. Na každé chlopni je jeden nerv. Tobolky jsou asi 2 cm dlouhé a 0,7 cm široké, puklé tobolky se ve vlhkém prostředí uzavírají.

Plochá semena mají v obrysu tvar okrouhlý. Kolem obvodu semena je široký, křídlatý lem, který je na bázi u pupku semenného přerušen. Osemení včetně křídlatého lemu je jemně síťované, matné a má světle hnědou barvu. Semena jsou asi 2,5 mm dlouhá a 0,7 mm široká.

Klíční listy jsou vejčité, 7 - 8 mm dlouhé, na konci i naspodu zaokrouhlené, krátce řapíkaté. První listy jsou vstřícné a vyrůstají na velmi krátkých stonkových článcích. Listy jsou oválné, na konci zaokrouhlené, na bázi zúžené v krátký, plochý řapík, lysé, s patrnější střední žilkou, na rubu poněkud kýlnatou. Zpočátku jsou asi stejně velké jako klíční listy, jen poněkud širší a teprve další páry vyrůstají o něco větší.

Čeleď:
Gentianaceae – hořcovité

Výskyt:
U nás se můžeme s tímto hořcem setkat pouze v kultuře. Planě roste v Karpatech a na Ukrajině, na vápenci v jižní a západní Evropě.

Množení:
Rostlina se množí generativně semeny. V pěstitelství se množí hlavně dělením silného vícehlavého kořene. Jeho plody zrají od počátku srpna a semena z nich vysemeňují. Semena musí být několik měsíců stratifikována nebo vyseta na podzim. Klíční rostliny se objevují ve druhé polovině dubna.

Semena jsou uzpůsobena k rozšiřování vzduchem i vodou, jeho zplaňování na našem území se ale vzácné.

Použití:
V lékařství a veterinárním lékařství se používá kořen. Využití má při výrobě bylinných likérů, dříve byl také rostlinou barvířskou.

U nás se někdy pěstuje jako léčivá rostlina na plantážích a jako solitéra v parcích a v zahradách. V kultuře se často sám vysévá.