Detail

Popis

---

Durman obecný je středně vysoká jednoletá bylina. Ve velkých bílých květech se vyvíjejí elipsoidní čtyřpouzdré tobolky, porostlé tuhými ostny. V době zralosti pukají čtyřmi chlopněmi po celé délce. Naspodu mají zbytek nazpět ohrnutého límečkovitého kalicha. Oplodí je lysé, hladké, matné, porostlé ostnitými výrůstky, světle hnědé. Tobolky jsou dlouhé asi 4 cm a široké asi 3,5 cm, obsahují kolem pěti semen.

Semena jsou plochá, v obrysu široce ledvinitá nebo oválná. Na bázi mají velký světlý pupek semenný, který má tvar rovnoramenného trojúhelníku. Osemení má síťovitě uspořádané valy, které dodávají semenům hrbolatý vzhled. Je jemně důlkované, matné, tmavohnědé nebo černé. Semena jsou dlouhá asi 3,3 mm a široká asi 2,6 mm.

Klíční listy jsou kopinaté, lysé, na konci zašpičatělé, čepele asi 30 - 35 mm dlouhé, s vyniklou střední žilkou, naspodu stažené v plochý řapík, dlouhý jako čtvrtina čepelí. První listy vyrůstají střídavě na krátkých stonkových článcích, jsou vejčité až podlouhle vejčité, na konci špičaté, naspodu klínovitě zúžené v řapíky jako třetina čepele. První list je celokrajný, další listy jsou nevýrazně chobotnaté až mělce vykrajované, zejména v dolní části čepele. Listy jsou chlupaté, 20 - 40 mm dlouhé, mají zpeřenou žilnatinu.

Rostlina nepříjemně páchne.

Čeleď:
Solanaceae – lilkovité

Původ:
Druh pochází ze Střední a Jižní Ameriky.

Výskyt:
Rostlina se vyskytuje na polích, rumištích, úhorech, na pustých místech našich nejteplejších oblastí. V Evropě je znám od 16. století, kdy se o jeho rozšíření údajně zasloužili hlavně cikáni, kteří ho používali jako léčivou rostlinu.

Množení:
Rostlina se rozmnožuje pouze generativně semeny, která dozrávají od srpna do pozdního podzimu, semenáčky se vyvíjejí později na jaře.

Hlavní zásluhu na rozšiřování semen má člověk, který je šíří znečištěným osivem, kompostem a zeminou.

Použití:
Durman obecný se používá v léčitelství, sbírají se listy a nať i semena. Obsahuje vysoce toxické alkaloidy. Zvířata se mu vyhýbají.