Detail

Popis

---

Vyznavači trvalek už barvínek nepovažují za bylinu, ale za dřevinu. Dendrologové ale namítají, že barvínek není strom, keř, ani polokeř. Je to něco mezi bylinou a dřevinou.

Tuto rostlinu už znal Plinius Starší, pod jménem Vicapervica, odvozené od latinského „vincire“ = obtáčet, ovíjet. C. Linné rod pojmenovat Vinca.

Tento rod má pouze pět druhů, rostoucích především v Evropě a v Malé Asii. Barvínek menší roste ve světlých lesích od nížiny do podhůří, spíše v teplejších oblastech, oblast přirozeného rozšíření se obtížně rekonstruuje díky tomu, že se barvínek po staletí pěstuje v zahradách. Používal se jako půdopokryvná rostlina, oblíbený byl při výzdobě hrobů. Vzniklo několik kultivarů, např. bělokvětý ´Alba´, červenokvětý ´Rubra´ ( nezaměňovat s léčivou rostlinou Cataranthus roseus - růžovým barvínkem). Kultivar ´Variegata´. Větší květy i listy má teplomilnější barvínek větší (Vinca major).

Barvínek menší je vytrvalá bylina s dřevnatějící bází, 15 -20cm vysoká. Má dlouhý plazivý oddenek a vystoupavé lodyhy. Listy jsou vstřícné, tuhé, kožovitě lesklé, neopadavé. Květy mají sytě modrou barvu a vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů. Kvete od března do června.

Čeleď:
Apocynaceae - toješťovité

Původ:
Barvínek menší pochází z Evropy.

Pěstování:
Barvínkům se daří v propustných půdách, dostatečně humózních. Vyžadují dostatek vláhy.

Množení:
Barvínky se množí dělením (odřezáváním kořenujících šlahounů) nebo řízkováním.

Použití:
Barvínek je půdopokryvná rostlina. Pěstuje se také jako léčivá bylina, protože výtažky z rostlin působí svíravě a ovlivňují krevní tlak.