Detail

Popis

---

Modřín opadavý je nepravidelně ( ve stáří) přeslenitý strom s širokou korunou, opadavý, vysoký až 35m.
Modřínové tvoří v čeledi Pinacea samostatnou skupinu. Je to vývojově velmi stará podčeleď s třemi rody: Larix, Cedrus a Pseudolarix.
Tyto dřevina mají jak prodloužené, tak zkrácené větévky, tvořící se několik let. Oba druhy větévek nesou jehlice na brachyblastech jsou však v charakteristickém svazečku.
Modříny jsou opadavé jehličnaté dřeviny, jejichž ploché, čárkovité jehlice mají dva okrajové balzámové kanálky. Rašící jehlice jsou měkké a svěže zelené, před opadáním na podzim žloutnou. Samčí šištice vyrůstají jednotlivě na koncích silných postranních větévek. Samičí šištice jsou na koncích zkrácených větévek vzpřímené a na bázi mají věnec jehlic. Plodní šupiny se dvěma vajíčky vyrůstají v úžlabí podpůrných šupin, zpravidla červeně zbarvených. Krátce stopkaté šišky jsou velmi proměnlivé v tvaru ( několik geografických ras), zrají na podzim nebo na jaře následujícího roku a zůstávají na stromě i po uvolnění semen dlouhou dobu. Trojhranná semena mají velké, blanité křídlo.

Čeleď:
Pinaceae - borovicovité

Původ:
Modřín opadavý je evropská dřevina, jejímiž přirozenými stanovišti jsou místa ve výškách od 1000 do 2500m v horských systémech Alp a Karpat. Na jiných místech roste i jako strom nížinný, často klasifikovaný jako samostatný druh modřín polský (Larix polonica).
modřín opadavý se pěstuje po staletí i mimo oblast svého rozšíření, např. do Anglie byl dovezen v roce 1629.

Pěstování:
Obecně velká proměnlivost modřínu, manifestovaná i různými ekologickými nároky, vedla mnohé lesníky a botaniky k rozštěpení druhu na řadu taxonů.

Použití:
Modřín opadavý je velmi cenná lesní dřevina nejen jako zdroj kvalitního dřeva s typickou červenou kresbou, ale i jako zdroj tzv. benátského terpentýnu a jako významná dřevina krajinotvorná.