Detail

Popis

---

Jihobrazilský stát Rio Grande do Sul nebyl zrovna středem pozornosti sběratelů kaktusů. Teprve v sedmdesátých letech přinesl jeho podrobnější průzkum řadu překvapivých nálezů. Jedním ze zajímavých objevů byl Notocactus uebelmannianus, který v dospělosti dorůstá 15cm v průměru, a řadí se tak k největším notokaktusům. Stonek má ploše kulovitý tvar a žebra rozložená v ploché hrboly. Okrajové, až 3cm dlouhé trny jsou k tělu přitisklé, středový trn chybí, nebo je jeden a směřuje k bázi rostliny. Areoly jsou plstnaté a mají šest do stran rozložených trnů připomínajících pavouka. Krátce nálevkovité květy dorůstají až 5cm v průměru a jsou růžovofialové. Na typové lokalitě takto kvete asi 85% rostlin, zbývajících 15% mělo květy žluté. Žlutokvětí jedinci byli popsáni jako f. flaviflorus.
Notocactus uebelmannianus má květy světle až sytě růžovofialové. Barva květů, stejně jako jejich velikost se mění v průběhu kvetení. Po otevření jsou květy tmavší a asi o jednu třetinu menší než v následujících dnech. Zvětšování a blednutí květů v době kvetení není známé pouze u tohoto druhu, ale také u jiných kaktusů. Ne vždy je ale tak výrazné.
Notocactus crassigibbus je příbuzným druhem, má žluté, až 10cm široké květy a žebra dělená pouze v ve výrazné hrbolce.
Notocactus arachnites má žluté, asi 4cm široké květy. Je hustěji otrněn a v zejména v oblasti vegetačního vrcholu jsou trny divoce propleteny.

Čeleď:
Cactaceae - kaktusovité

Původ:
Notocactus uebelmannianus je původem z jihobrazilského státu Rio Grande do Sul.

Pěstování:
Tento kaktus roste ve své domovině na kopcích mezi skálami a jen některé jedince částečně stíní křoviny a bromélie. Vyžaduje tedy slunné, mírně přistíněné stanoviště a v době vegetace vydatnou zálivku. V zimě jen občas zavlažujeme pouze roční a dvouroční semenáčky.

Množení:
Notocactus uebelmannianus se množí semeny.