Detail

Popis

---

Genlisea je velmi zvláštní jméno. Popis prvního druhu rodu Genlisea podal v roce 1833 francouzský botanik A. Saint - Hilaire. Jméno rodu připomíná hraběnku Stéphanii Félicité de Genis (čte se „žánlí“). Ve své době byla známou spisovatelkou a vychovatelkou budoucího krále Ludvíka Filipa Orleánského.
Genlisea zlatá patří mezi masožravé rostliny. Je to poměrně robustní druh. Je největší ze žlutokvětých druhů. V přírodě je v době květu vysoká až 41cm. Má největší květy ( 2cm) ze všech genlisejí. Listové růžice, velké asi 3,5cm, jsou složeny z mnoha velice slizkých masivních kopisťovitých lístků. Bývají v trsech po třech až čtyřech. Podzemní pasti, rhizofyly jsou dvoutvárné, dimorfní. Hlouběji zasahující dlouze stopkaté pasti mají menší měchýřky a užší vstupní krčky, pasti s krátkými stopkami mají velké, z jedné strany zploštělé měchýřky s širokými krčky. Tato genlisea je vytrvalá. Roste jen sotva vynořena konci listů z nejmokřejších míst na okraji dolíků v řídké nízké slatiništní vegetaci s rašeliníkem, rostlinami z čeledi Eriocaulaceae, bahničkou (Heleocharis acicularis) a dalšími krátkostébelnými šáchorovitými rostlinami. Voda v půdě je pravděpodobně stagnující. Podle pozorování tam genlisea loví hlavně půdní korýšky, často roztoče, méně háďátka. V preparátech byly také nalezeny prvoci, ale jejich nutriční význam je neurčitý.
Genlisey jsou rostliny obojživelné v tom smyslu, že mají asimilační listy, s průduchy na spodní straně, stavěné pro vzdušné prostředí, kdežto podzemní listy potřebují mít v půdě zamokřené.

Čeleď:
Lentibulariaceae

Původ:
Genlisea zlatá roste pouze v jihovýchodní části Brazílie, v úseku od státu Bahia po Santa Catarinu, ve výškách 800 až 2600m n.m., kde je deštivo a mlhavo.

Pěstování:
Genlisea se pěstuje velmi obtížně, roste pomalu. Je jen málo zkušeností s jejím pěstováním. Nejvíce této rostlině vadí vysoké letní teploty u nás, protože je to rostlina horská.

Množení:
Umělé rozmnožování pomocí oddělených asimilačních listů se nedaří. Některé druhy tohoto rodu mají schopnost vegetativního rozmnožování dceřinými rostlinkami, vznikajícími na obnažených podzemních nebo asimilačních listech, u některých i z adventivních pupenů v květenství.