Zpět na seznam

Zeměžluč lékařská

Centaurium erythraea

Foto: Zeměžluč lékařská
Detail
Kategorie Bylinky
Výška rostliny do 50 cm
Barvy rostliny růžová
Tvary rostliny okolík
Barvy listů zelená
Tvary listů celokrajné, kopinaté, vstřícné
Měsíce kvetení Červen, Červenec, Srpen
Popis

Zeměžluč je jedno až dvouletá bylina, dorůstající do výšky 0,5m. Její čtyřhranná, lysá lodyha se větví nahoře. Spodní listy vytvářejí přízemní růžici. Listy jsou přisedlé, vstřícné, podlouhle vejčité až kopinaté, celokrajné. Drobné květy mají starorůžovou barvu a jsou složeny do bohatých okolíků. Plodem je úzce válcovitá tobolka s mnoha semínky. Kvete v létě.

Čeleď:
Gentianaceae - hořcovité

Výskyt:
Zeměžluč roste hojně na mýtinách, pasekách, lesních loukách, na mezích, stráních a vřesovištích. V poslední době jí ubývá, k tomu přispívají i nezodpovědní sběrači, kteří ji vytrhávají i s kořínkem.

Pěstování:
Zeměžluč je bylina velmi choulostivá na čistotu podloží, a proto bývá indikátorem kvalitní spodní vody.


Sklizeň:
Sklízíme nať (Herba centaurii) v červenci a srpnu.

Použití:
Droga obsahuje hořčiny, pryskyřice, glykosid gentiopicrosid, cukr, kaučuk, éterický olej, mastné kyseliny, amid kyseliny nikotinové, flavonoidy, pryskyřičné látky, magnesiumlaktát, vosk a malé množství silice.
Droga výrazně povzbuzuje tvorbu trávících šťáv a zlepšuje trávení. Používá se také při onemocněních žlučníku a žlučových cest. Působí i jako tonikum a zlepšuje krevní obraz u chorob bílé krevní složky. Z drogy připravujeme nálev, bylinný balzám nebo homeopatický čaj. Pro velmi hořkou až odpornou chuť podáváme drogu samostatně, protože svou přítomností negativně ovlivní chuť směsi. Její aplikace do směsi je i tak možná, ale jen v malých dávkách.
Při krevních chorobách zeměžluč kombinujeme především s listem konopičky. Při předávkování vzniká pocit ošklivosti až nutkání na dávení. V terapeutických dávkách lze drogu použít i v pediatrii a v geriatrii, především jako centrální stimulans čili tonikum.
Drogu mohou jen omezeně užívat těhotné a kojící ženy, protože hořčiny přecházejí do mateřského mléka.
Homeopaticky zpracováváme kvetoucí nať v době prvního květu. Protože trháním se obyčejně vytrhne i kořen, nať odřezáváme, a to nejlépe těsně před polednem a jen nejvrchnější nezdřevnatělou část. Užívání homeopatických tinktur je velmi rozšířené, protože pro velkou hořkost byliny je tato forma nejpřijatelnější. Užíváme ji hlavně při všech problémech se žaludkem, zažívání, pro posílení jater a celkové posílení v rekonvalescenci, pro zvýšení chuti k jídlu a celkové zlepšení trávení a zvýšení množství žaludečních šťáv.
Nové fotografie rostlin