Detail

Popis

---

Pupava bezlodyžná je bodlákovitá bylina s velmi krátkou, nevětvenou, hustě listnatou lodyhou. Květní úbor vyrůstá uprostřed přízemní růžice. Listy jsou podlouhlé, 1 -2krát peřenoklané, jsou nestejně ostnitě zubaté a tuhé. Úbory mají vnější zákrovní listeny lupenité, vnitřní suchomázdřité, na lící bílé, na rubu žlutavé. Květy jsou až 18mm dlouhé, bělavé nebo růžové. Plod je nažka až 5mm dlouhá, má péřovitě štětinatý chmýr. Rostlina kvete od července do září.
Pupava byla kdysi slavnou drogou a pěstovala se ve všech klášterních zahradách.

Výskyt:
Pupava roste v celé Evropě, u nás je hojná na suchých lukách, pastvinách, mezích, křovinatých stráních.

Použitelná část:
Z rostliny se používá kořen.

Sběr:
Kořeny se vyrýpnou na podzim, omyjí se, rozpůlí nebo rozčtvrtí a ve stínu suší. Umělá teplota slouží až k dosušení, nesmí překročit 40°C. Droga má pronikavě nepříjemný pach, hořkosladkou, palčivě aromatickou chuť po houbách. Je křehká a lámavá. Musí se občas přesušit, snadno přijímá vzdušnou vlhkost.

Použití:
Droga obsahuje silici s hlavní složkou karlinaoxidem s antibakteriálním účinkem a karlinenem, třísloviny, pryskyřici a 18 -22% inulinu. Působí diaforeticky a diureticky, povzbuzuje chuť k jídlu, používá se proti hlístům.
Droga slouží jako stomachikum, diuretikum a diaforetikum v nálevu ke zvýšení chuti k jídlu a jako diuretický prostředek při zánětech močových cest, podporuje pocení při horečnatých onemocněních. Zevně se užívá k omývání při ekzémech, proti plísním a jiným kožním chorobám. Dnes se zatím používá jen zřídka.