Detail

Popis

---

Statná vytrvalá bylina s větvovitými kořeny a červenofialovými, nedřevnatými lodyhami, které jsou až 150 cm vysoké, vyrůstající v trsech.

Lyrovitě peřenodílné listy na rubu běloplstnaté mají kopinaté a pilovité úkrojky. Žluté nebo načervenalé květní úbory jsou sestaveny v konečné laty. Mají téměř válcovité květy okrajové a trubkovité květy terčové. Plodem jsou nažky. Kvete v srpnu a v září. Celá rostlina nepříjemně zapáchá.

Čeleď:
Asteraceae (hvězdnicovité)

Výskyt:
Tento druh je rozšířený v Evropě. U nás kvete podél cest a plotů. Vyskytuje se od nížin až po horské pásmo.

Sběr a úprava:
Sbíráme kvetoucí nať v srpnu až v září. Při sběru uřezáváme vrchní část rostliny asi 20 cm dlouhou. Silnějších bezlistých částí se zbavíme.

Někdy se sbírají jen listy. Rostlinu sušíme ve stínu, nať můžeme sušit v zavěšených svazcích. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 40 stupňů. Droga má příjemně aromatický pach a kořenitou, slabě hořkou chuť.

Účinné látky a působení:
Rostlina obsahuje hlavně silici s hlavní složkou cineolem a thujonem, hořčinu, insulin a cholin. Kvetoucí nať je bohatší na účinné látky, než nať nekvetoucí. Rostlina podporuje trávící činnost tím, že provokují sekreci žaludečních šťáv.

Při delším užívání jsou nebezpečné – poškozují nervovou soustavu. Otrava se projevuje poklesem krevního tlaku a poruchou srdečního rytmu.

Použití:
Používá se jako digestivum vnitřně v nálevu při nechutenství, hypoacidní gastritidě, dyspepsiích, žaludečních křečích apod. Může se použít také proti střevním parazitům.

Dříve se také používal kořen Černobýlu, který se sbíral na jaře a na podzim. Obsahuje silici a třísloviny. Užíval se k tišení bolesti.