Detail

Popis

---

Benedikt je jednoletá až dvouletá bylina vysoká asi 50cm, s lodyhou pavučinatě vlnatou. Listy má podlouhle kopinaté, pilovitě zubaté, na úkrojcích s ostnem a se zvlněnou čepelí. Jsou sytě tmavozelené a mají dlouhé chloupky. Úbory jsou žluté a zákrov má bodlinaté listeny. Plodem jsou rýhované nažky, ba vrcholu opatřené chmýřím. Kvete v červnu a červenci.

Výskyt:
Benedykt roste ve Středomoří a v Orientě. U nás se pěstuje.

Použitelné části:
Sbírá se nať.

Sběr:
Nať se sbírá za suchého počasí krátce před úplným rozkvětem rostliny, v červnu a červenci, seřezáváním. Je lépe ji sbírá v rukavicích, protože rostlina je bodlinatá. Suší se ve stínu, umělá teplota může být až 60°C. Droga je bez pachu a má pronikavě hořkou chuť. Přesušená se drolí. Snadno vlhne a plesnivý.

Působení a použití:
Droga obsahuje hlavně hořčinu knicin, tříslovinu, silici a dost slizu.
Přiměřené malé dávky zvyšují žaludeční sekreci a povzbuzují žaludeční činnost. Benedikt se k těmto účelů kombinuje s hořcem, vachtou třílistou a pelyňkem. Větší dávky vyvolávají zvracení a dávení. Benedykt se užívá také jako prostředek celkově posilující. Má antibiotické účinky. Působí také na některé nemoci vyvolané viry, např. při pásovém oparu. Je také známý jeho choleretický a cholagogní účinek.

Droga se užívá vnitřně v nálevu jako stomachikum a amarum při špatném trávení, nadýmání, při onemocnění žlučníku a jater. V praxi se kombinuje benedyktová nať s natí máty peprné. Užívá se před jídlem. Nálev z benedyktu se užívá také při slabosti a nespavosti.