Zpět na seznam

Rákosovec

Fargesia murielae

Foto: Rákosovec
Detail
Kategorie Bambusy
Výška rostliny od 2 m do 3 m
Barvy listů zelená, žlutozelená
Typy listů listnaté, stálezelené
Měsíce kvetení Červenec, Srpen
Požadavky rostliny slunce, polostín, stín, vlhko, mrazuvzdorná, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy
Použití rostliny solitéra, skupinové výsadby, osázení vodních ploch
Popis

Tento rod zahrnuje 40 druhů rostoucích v horách střední Číny a v Himálaji. Dorůstají 200 -500cm a trsy se rozrůstají pomocí krátkých a tenkých, bohatě větvených, plazivých oddenků. Starší stébla jsou obloukovitě přehnutá, válcovitá, ani nad kolénky nezploštělá. Pochvy v dolní části stébel jsou opadavé, s pokřivenými jemnými štětinkami. Z kolénka vyrůstá 2 -5 postranních větviček. Listové pochvy jsou načervenalé a pýřité, listy lysé nebo krátce jemně chlupaté, na líci světle zelené, na rubu sivé. Kvetou po 28 -120 letech a rostliny stejného původu vykvétají hromadně na různých místech a po odkvětu odumírají. Je to rod s nejdelší pěstitelskou tradicí v Evropě. V domovině stébla slouží k výrobě drobného pleteného zboží nebo jako lehký stavební materiál. Některé druhy tohoto rodu jsou hlavní potravou medvěda pandy.

Rákosovec je hustý, kompaktní a trsnatě rostoucí bambus, s krátce výběžkatými oddenky. Stébla jsou v prvním roce přísně vzpřímená a bezlistá, druhým rokem se větví, vyvíjejí se listy a stébla od vrcholu převisají. Staré trsy jsou široce trychtýřovité až deštníkovité, vysoké 250 -300cm a široké 400 -500cm. Stébla jsou jasně zelená až žlutozelená, v mládí bíle ojíněná, později olivově zelené, na slunci žloutnou. Stébelné pochvy jsou hnědé, na rubu sivé, s dlouze protaženou špičkou, široké 1,3cm a dlouhé 9cm. Listové pochvy jsou lysé.

Kultivar ´Jumbo´ roste silně, dorůstá 300 -400cm výšky, jednoleté výhony jsou vzpřímené, starší rozvětvené převisají, oddenky nejsou zcela mrazuvzdorné, na zimu je lépe kořeny zakrýt vrstvou listí.

Kultivar ´Simba´ roste slabě, žlutozelené stébelné pochvy brzy zasychají a opadávají, stébla jsou tenká, vysoká 150 -250cm a silně převisají. Vyvazuje se do polostínu, protože je citlivý na slunce.

Čeleď:
Poaceae – lipnicovité

Původ:
Rákosovec pochází z Číny a Himálaje. První rostliny dovezl v roce 1880 francouzský misionář a přírodovědec Paul Guillaume Farges ze Sečuanu v Číně do pařížské botanické zahrady. Popsán a zaveden do kultury byl v roce 1913, od té doby se pěstuje v Evropě jako okrasná rostlina. Z vypěstovaných semenáčů vzniklo mnoho kultivarů.

Pěstování:
Rákosovec vyžaduje kyselou nebo slabě alkalickou, čerstvě vlhkou, hlubokou, humózní zahradní půdu. Nesnáší trvalé vlhko ani sucho a horko. Vyhovuje mu mírný stín, polostín i slunce a místa chráněná před zimními větry. V zimě je nutné rostliny přistínit, jinak dojde k přílišnému poškození listů. U nás je dost otužilý a mrazuvzdorný, v mrazu a suchu se listy svinují nebo částečně opadají. Pokus rostliny na zimu shodí listy, na jaře většinou vyrazí ze stébel.

Množení:
Množíme dělením trsů na jaře před rašením, stébla zkrátíme asi na polovinu. Dělení je obtížné, protože půda je stále prorostlá oddenky. Je možné množit i z dovezených semen, klíčí ale velmi nepravidelně a dlouho. Nejlepší teploty ke klíčení jsou 5°C.

Použití:
Rákosovec je vhodný do malých i velkých zahrad, jako solitéra v trávníku nebo v trvalkových záhonech, na břehy vodních toků a jezírek, do okraje porostů vysokých dřevin i do lesních partií v parcích a zahradách, na živé ploty a stěny. Kombinujeme ho s dřevinami a trvalkami podobných nároků, můžeme ho vysadit i do přenosných nádob.
Nové fotografie rostlin