Detail

Popis

---

Vemeníček zelený je naší orchidejí. Hlízy má podlouhlé, slabě smáčklé, hluboce dvoulaločné až třílaločné, s laloky nakonci kořenovitě protaženými. Podobně jako u vemeníků má vemeníček v době květu zcela vyvinutou druhou hlízu. Nad hlízami vyrůstají z báze stonků nečetné, jemné adventivní kořeny. Druh patří ke středně mykrotrofním orchidejím. Lodyhy jsou vysoké 6 -25cm, vzácně vyšší, tupě hranaté, světle žlutozelené, dost vysoko olistěné, na bázi většinou se dvěma přitisklými, zašpičatělými, šupinovitými listy.

Zelených listů je 3 -5, jsou od sebe vzdálené, vějčitě až podlouhle kopinaté nebo až okrouhlé, v krátký řapík zúžené, horní menší, většinou podlouhle kopinaté, přisedlé. Květenství je řídký nebo hustý, málokvětý nebo mnohokvětý, úzce válcovitý, 2 -9cm dlouhý klas, který je složen z přisedlých, malých, zelenavě žlutých, živě zelených nebo vně hnědonachově až tmavě nachově naběhlých květů, které vyrůstají z paždí bylinných, vesměs třížilných kopinatých listenů, které bývají stejně dlouhé jako květy, mnohdy ještě delší.

K resupinaci květů dochází zkroucením vřetenovitě válcovitých, lysých, 7 -9mm dlouhých semeníků. Všechny okvětní lístky jsou složeny v přílbu, ze které vyčnívají špičky vnitřních lístků. Vnější jsou vejčité nebo podlouhle vejčité, více méně tupé, volné nebo až do poloviny srostlé, asi 4,5mm dlouhé, vnitřní párové zdéli vnějších, na okraji někdy s malými zoubky. Pysk je silný, plochý, svislý, 5 -10mm dlouhý, žlutavě zelený až nahnědlý, čárkovitě kopinatý, zakončený třemi ostrými zuby, z nichž postranní jsou rovné, 1 -3mm dlouhé, prostřední jsou kratší než postranní, nazpět ohnutý. Ostruha je velmi krátká, zdéli jedné pětiny semeníku, je silná, vakovitá, tupá, zelenavě bílá a bledě zelená. Krátký sloupek nese na vrcholu prašník se dvěma podlouhle vejčitými, krátce stopkatými brylkami.

U nás zastoupené nominátní plemeno je vemeníček zelený pravý (Coeloglossum viride subsp. viride, je velmi proměnlivé. Většina forem se řadí ke dvěma varietám, které rostou i u nás.
Květy rozkvétají v nižších polohách v květnu a červnu, v horách na začátku srpna. Na našem území rostou dva mezirodový kříženci, oba s druhy rodu prstnatec. Je to vemeníčkovec smíšený, x Dactyloglossum mixtum, kříženec s prstnatcem Fuchsovým. Druhým mezirodovým hybridem vemeníčku u nás, nalezeným dosud na světě jen třikrát, je vemeníčkovec Erdingerův.

Čeleď:
Orchideaceae - vstavačovitý

Výskyt:
Vemeníček zelený roste od pahorkatiny až do alpínského stupně, ve Vysokých Tatrách nejvýše ve výšce 2300m n.m. Je převážně heliofilním druhem, může se ale vyskytovat i na zastíněných stanovištích. Je vázán zejména na louky, vřesoviště, vysokohorské nivy a hole, roste ale také v lesích, zejména v horských, nejčastěji na okrajích cest. Taxon se váže na kyselé až neutrální nebo velmi slabě alkalické půdy s pH 5,1 -7,7. Druh není vápnomilný, jak se někdy chybně uvádí.
V západní části našeho státu roste vemeníček jen vzácně v nižších polohách, roztroušeně v horách, na Šumavě, v Krušných horách, Beskydech, Bílých Karpatech aj.

Tento vemeníček je jednou z prvních orchidejí, která byla známa z konkrétního naleziště v Československu. Je to druh velmi nenápadný, proto mu nehrozí přímé poškození člověkem, ale je ohrožen antropicky podmíněnými ekologickými změnami na svých lokalitách.