Zpět na seznam

Smolnička obecná

Viscaria vulgaris

Detail
Kategorie Trvalky
Barvy rostliny červená
Barvy listů zelená
Tvary listů vejčité, řapíkaté
Typy listů listnaté, opadavé
Měsíce kvetení Květen, Červen
Požadavky rostliny slunce, sucho, teplomilná, písčité půdy, propustné půdy, nenáročné
Použití rostliny skupinové výsadby, skalky
Popis

Smolnička obecná je nízká vytrvalá bylina, patřící k ozdobným druhům nevápnité oblasti.

Pětipouzdré tobolky pukají v době zralosti pěti zuby, které se většinou ještě dělí. U otevřených tobolek jsou zuby obrácené zpět, ve vlhku se ale opět napřimují a plody se uzavírají. Tobolky jsou ve vytrvávajícím kalichu, mají hladké, lysé oplodí, slabý lesk, světle hnědou barvu. Jsou asi 7 mm dlouhé a 4 mm široké.

Drobná plochá semena jsou v obrysu široce ledvinitá, oválná nebo téměř okrouhlá, boky mají často vyduté. Na bázi v prohloubené části je často patrný konec kořínku a pod ním je drobný okrouhlý pupek semenný. Osemenění je bradavičnaté, matné. Bradavky jsou podlouhlé, uspořádané v řadách souběžných s obvodem semena. Semena jsou šedá nebo šedohnědá, dlouhá asi 0,7 mm a široká 0,5 mm.

Klíční listy jsou vejčité. Drobné, jen 2 - 2,5 mm dlouhé, tupě zašpičatělé a krátce řapíkaté. První listy jsou vstřícné a vyrůstají v přízemní růžici. První pár listů je oválný, na konci zašpičatělý a naspodu zúžený v krátký řapík, druhý listový pár je obdobný, poněkud podlouhlejší. První dva páry listů jsou asi 5 - 10 mm dlouhé. Postupně další dva páry listů jsou podlouhlé až podlouhle kopinaté, naspodu zúžený řapík v délce asi poloviny čepelí, delší než předchozí páry. Společným znakem všech listů je jejich špičaté zakončení, zřetelná střední žilka, lysost čepelí a chlupatost řapíků.

Květy jsou zářivě červené, vykvétají na lepkavých lodyhách od května do června. Vylučování lepkavé látky zabraňuje vstup do květů tomu hmyzu, který je neopyluje.

Čeleď:
Silenaceae – silenkovité

Výskyt:
Rostlina se vyskytuje v nevápnitých oblastech, na písčitých půdách. Roste na suchých stráních, ve světlých lesích, na lesních okrajích, skalách, suchých loukách, pastvinách, mezích, železničních náspech z nížiny do horských poloh.

Množení:
Rostlina se rozmnožuje generativně semeny a vegetativně rozvětveným kůlovým kořenem a postranními listovými růžicemi. Klíční rostliny se objevují v dubnu.

Použití:
V bělokvěté i plnokvěté formě se tento druh pěstuje na záhonech a skalkách, na hřbitovech apod. Z pícninářského hlediska je druhem méně cenným, který zvířata při pastvě opomíjejí.
Nové fotografie rostlin