Zpět na seznam

Hlaváček letní

Adonis aestivalis

Detail
Kategorie Letničky
Barvy listů zelená
Tvary listů kopinaté
Typy listů listnaté, opadavé
Požadavky rostliny slunce, sucho, teplomilná, chudé půdy
Popis

Hlaváček letní je u nás nejhojnějším druhem rodu. Je to především polní plevel, ale roste také na úhorech, rumištích a pustých místech, zejména v teplejších oblastech na vápnitých půdách.

Je to jednoletá, ozimá nebo jarní bylina, která se rozmnožuje pouze generativně – nažkami, které zrají částečně před obilovinami, částečně s nimi, takže se dostávají do půdy, i do semenného materiálu obilovin.

Souplodí hlaváčku letního se snadno rozpadá, takže i plody rychle vysemeňují. Semena mají nedovyvinuté embryo, které ale při nižších teplotách poměrně rychle dorůstá, proto se mohou klíční rostliny objevovat již na podzim nebo zjara. Nažky si mohou uchovat klíčivost několik let.

Nažky jsou sestavené do válcovitého souplodí průměrně po čtyřiceti. Mají hranatě hruškovitý tvar, hrany bývají na několika místech protaženy v ostnité výběžky, které se lehce ulamují. Na vrcholu plodu bývá špičatý, rovný nebo zahnutý zobánek, na jedné z hran plodní pupek. Povrch je matný, lysý, s nepravidelnou žilnatinou, je hnědý nebo šedohnědý. Plody jsou asi 4 mm dlouhé a 3,5 mm široké.

Klíční listy jsou kopinaté, na konci špičaté, na bázi ztenčené v plochý řapík, 20 - 30 mm dlouhé, lysé, pouze na bázi u řapíku řídce chlupaté. První listy vyrůstají střídavě v podobě přízemní růžice. Zpočátku svou velikostí nepřesahují klíční listy, jsou lichozpeřené, v obrysu široce vejčité, s jednotlivými lístky v obrysu podlouhle vejčitými až vejčitými, opět peřenosečně dělenými v čárkovitě kopinaté úkrojky, na konci zpravidla trojzubé, zašpičatělé. Listy jsou řapíkaté, obvykle v délce čepele, jsou zejména na řapíku a listovém vřetenu řídce a dlouze chlupaté.

Čeleď:
Ranunculaceae – pryskyřníkovité

Použití:
V posledních letech je tato rostlina čím dál vzácnější v důsledku zavedení moderních čistících metod osiv a jiných opatření.

Ve farmacii se používá častěji hlaváček jarní. V lidovém léčitelství se nesmí používat žádný druh, protože jsou všechny prudce jedovaté. Účinnými látkami obou druhů jsou glykosidy, působící na srdce.

Polní porosty, kde se tento hlaváček vyskytuje, se nedoporučuje sklízet na krmení. Také nažky jsou jedovaté a ve větším množství v obilovinách jsou považovány za škodlivou příměs.
Nové fotografie rostlin